Z keře Dřišťálu obecného jsou nejcennější zralé červené bobule. Podporují například normální funkci dolních močových cest.

Plody můžete jíst samostatně jako Rozinky nebo je přidat do ovocných koktejlů, posypat jimi salát, dochutit jimi omáčky nebo je přimíchat do jogurtu. Denně užívejte 1 až 2 lžičky sušených plodů, a to po dobu maximálně 3 týdnů. Plody mají nahořklou až nakyslou chuť a můžete si z nich připravit čaj: 2 čajové lžičky plodů zalijte šálkem vroucí vody a nechte louhovat.

Dřišťál obecný je jedním z pěti set druhů Dřišťálu, který roste takřka po celém světě. Zralé a čerstvé bobule se zpracovávají na džusy, limonády, sirupy, marmelády a džemy. Nezralé plody obsahují alkaloid berberin, který je jedovatý. Plody se na Dřišťálu drží i v zimě. Nezřídka tak můžete narazit na keř bez listů s červenými bobulemi na větvičkách. Ve 40. letech byl Dřišťál v Česku plošně vyhuben, protože byl považován za přenašeče rzi obilní. V současné době na něj natrefíte v parcích a na zahradách a můžete obdivovat jeho okrasné listy, květy a plody.

Dřišťál obecný dorůstá výšky až 3 metrů a odrazuje případné vandaly a cizí návštěvníky zahrad svými trny. Tento keř má bělavě zelenou kůru a slámově žluté větve. Květy tvoří 4 až 6 cm dlouhé hrozny a po odkvětu je nahrazují protáhlé bobule o délce 1 cm. Plody tohoto hustého keře dozrávají v září a říjnu a zbarvují se do červeného až tmavě modrého odstínu. Chutnají trpce až kysele, a ne každému jsou po chuti. Dřevo z Dřišťálu se stalo vyhledávané řezbáři a truhláři a žluté barvivo v keři sloužilo k obarvení vlny a kůže.